Pohodové zimní aktivity v parku nebo na zahradě

Máte Nurofen? A mohla bych ho vidět? Tak nějak bych shrnula náš leden. Jasně, děti bývají nemocné, ale aby laryngitidu vystřídaly horečky spojené se zánětem spojivek, urputnou rýmou a korunované zánětem průdušek, to se jen tak nevidí. Když to všechno vynásobím počtem dětí a přidám špetku adrenalinu v podobě vykoupených lékáren, vzniká z toho solidní mateřský survival. Chvílemi mám pocit, že poslední, co jsme letos neměli, je skvrnitý tyfus, vši a nadměrná kučeravost vlny. Nad vodou mě drží snad jen to, že je to v mnoha domácnostech podobné. 

Kdyby alespoň lehly všechny děti najednou. Člověk by si odkroutil několik dnů v pohotovosti, následovalo by pár dní rekonvalescence a po týdnu návrat do normálního režimu. Ale tady si každý marodí, jak ho napadne. Zatímco se jedno dítě snaží vykašlat plíce z těla, druhé se dožaduje výletu na kole a třetí visí hlavou dolů z žebřin. Než strhaný rodič stihne situaci znaveným okem vůbec zmapovat, hrne se lazar povzbuzený dávkou paracetamolu ven a kašlat začínají pro změnu zbylí dva potomci. Nebo smrkat. Nebo oboje. 

Udržet děti uvnitř, i když nejsou stoprocentně fit, je ale nadlidský úkol. Po pár dnech doma je jim pokojíček těsný a chtějí alespoň na chvíli na vzduch. Na zahradu, do parku, na procházku. O to větší pozor si pak dávám na to, aby neprochladly. Kvalitní spodní vrstva odvádějící pot od těla je základ. V zimě o to víc, oč křehčí je dětská imunita. Měli jsme možnost vyzkoušet si funkční termo soupravy Šijeme srdcem (v červené, hořčicové i khaki barvě) a myslím, že dokud nám budou velikostně stačit, je náš favorit mezi podvlíkačkami jasný. 

Děti jsou nekompromisními kritiky a když je něco jen trochu kouše, odmítají to nosit, i kdyby daný model stál půl výplaty. Proto moc oceňujeme, že je termoprádlo vyrobeno z velmi příjemného materiálu. Látka je tak měkoučká, že se nošení nemusí omezovat jen na sport. Vůbec bych se nebála vzít soupravu dětem jako pyžamo třeba na méně vytopenou horskou chatu. Naši větroplaši nemají (s ohledem na pohodlnost) potřebu soupravičky svlékat a klidně by si v nich vydrželi hrát celý den. Tady ovšem vstupuji na scénu já jako šetrná matka a rvu z dětí termoprádlo dolů s pokřikem “Kolena, neprodřít kolena, bude se dědit!”. Pro estéty dodávám, že potisk se siluetami hor každého zaujme na první pohled - je hravý a přitom decentní. 

Dejme tomu, že máme naše malé rekonvalescenty adekvátně oblečené (spodní funkční vrstva, na to termoizolační mikina, to celé obalit zimní kombinézou) a teď řešíme, jak to udělat, aby venku nezačali řádit jako černá ruka. Nabízím tři pohodové aktivity do sněhu, u kterých se děti zabaví, ale nezapotí. Na neřízenou koulovačku si počkáme, dokud nebudeme aspoň týden v kuse bez teplot…

Malování na sníh 

Základní pravidlo ideálních kreativních činností? Jejich příprava nesmí trvat déle než činnost samotná! Pokud je venku sníh, stačí popadnout štětec a vodovky nebo anilinky a zahrada se rázem promění v jedno velké malířské plátno. Pomalujte iglů. Nebo namalujte duhu přes půlku zahrady! Doporučuju jen po očku kontrolovat, zda malý Picasso nepropadl svému flow až příliš, aby se v záchvatu kreativního rauše výtvarně nevyjádřil třeba na fasádu garáže.

Výroba ledových lucerniček

Nemusí sněžit, stačí když mrzne! To si pak vezmeme malý kastrůlek nebo misku, doprostřed postavíme kelímek od jogurtu naplněný vodou (aby se zatížil) a vodou naplníme i samotnou misku/kastrůlek. Do vody okolo (vně) jogurtového kelímku nasypeme různé přírodniny - třeba jehličí, šípky, jeřabiny, kousky větviček, semínka, zkrátka co máme po ruce. Na mrazu necháme ztuhnout a opatrně vyklopíme. Když doprostřed ledového prstence postavíme čajovou svíčku, mohou děti pozorovat, jak krásně nám mráz ledovou lucerničku ozdobil. 

Zdobení stromu pro ptáčky

Pokud už nevíte, jak si s marody zkrátit čas bez školky či školy, zabijete dvě mouchy jednou ranou, protože tato aktivita vyžaduje krátkou domácí přípravu. Stačí vzít šišku, širší plátek jablka nebo jen kousek kartonu, potřít jej sádlem (pozor, musí být nesolené, jinak by ptáčkům ublížilo) a obalit ve směsi semínek. Potom už jen připevníte provázek - nejlépe přírodní, aby se v přírodě rozložil, kdybyste jej na stromě zapomněli - a jdete dobroty rozvěšet ven. Říká se, že by měl člověk dobroty věšet tam, kde je schopen je zase vyměnit (na zahradě, v parku, na jednom místě v lese), protože ptáčci si na ně mohou zvyknout a ve svém zimním jídelníčku na ně spoléhat. 

Nenechme se všemi těmi rýmičkami, teplotami a kašlíky otrávit! 

Mája Jedličková - blog Jak ta Jedle