Bambusová dokonalost

Máme za sebou jaro i léto poznamenané koronavirem. Ale zatímco naše okolí tempo zvolnilo, odpočinulo si a dohnalo kutilské resty doma i na zahrádce, my se tím podivným časem stejně prohnali jako v rychlíku.

Stihli jsme se přestěhovat, přetransformovat na vesničany a přežrat borůvek. Překonat se v budování domova. Přehodnotit priority. A přesvědčit se, že v Šijeme srdcem zásadně nešlapou vedle. 

Benefity bambusových triček známe už od zimy, ale jejich letní varianta nám obzory ještě rozšířila. Tentokrát jsme totiž měli ten bambus stále na očích. A on je nejen funkční, ale taky pěknej! Po přesídlení do panenské přírody mi děti začaly splývat s krajinou, proto jsem pro ně zvolila svršky ve výrazných barvách  fuchsiové a petrolejové, abych je vždycky v těch rozlehlých, zarostlých luzích a hájích hned našla. Já zas až tolik vidět být nemusím, takže mi stačí tmavě modrá. 

Protože jsme až doposud nosili bambus zásadně jako spodní vrstvu, objevili jsme až v létě jeho další, mimořádně sympatickou vlastnost. Ať ho umažete čímkoliv, dá se to vyprat, což o sobě třeba taková bavlna říct rozhodně nemůže. Máme odzkoušeno všechno, co k létu patří. Uhlí z táboráku, borůvkové knedlíky, modelínu, mastnotu, čokoládu i červené víno (to nevím, jak se na děti dostalo). I kdyby vaše ratolest vypadala jako Picasso po dvou dnech v ateliéru, triko prostě obyčejně vyperete a po flecích nebude ani památky. Nebo jsme měli štěstí na správnou špínu. Každopádně ke konci léta už jsem se nezdráhala ten krásnej kousek oblečení pustit s dětmi i do kravína, kde se učily kydat hnůj. Funkčnost jsme zase nejvíc otestovali při výšlapu černou sjezdovkou na vršek Tanvaldského Špičáku. Během stoupání v červencovém parnu měl synek pod baťůžkem naloženým angličáky pěkně mokrá záda, ale než jsem nahoře stihla najít něco na převléknutí a odlovit ho z houpaček a trampolíny, byl už zase v suchu. 

Peckový je znovu i střih. V naší dětské skříni je to zatím jediné tričko, které si dítka neustále nepopotahují v ramenou a výstřihu. A nelezou jim záda. Jak já jsem s tím už otravná! Kolikrát dětem zastrkuju oblečení až do trenek, aby jim netáhlo na záda. Ale u Šijeme srdcem nemusím. Ať už dohlížím na našeho vědce dřepícího s lupou nad tesaříkem nebo na jeho opičí sestru houpající se opodál na větvi, můžu být alespoň v tomto ohledu v klidu.

Já mám tričko ve vnadném provedení. Mám tenhle střih ráda. Nakolik je vnadný, by asi mohl posoudit hlavně můj muž, kdyby ovšem neměl tolik práce s odtrháváním dcerky ze stromů. Každopádně se v tomhle triku cítím dobře. Jako ve všem od Šijeme. V tomhle ohledu mě Valmez asi nikdy nezklame. ♥

DĚKUJEME ŠÁRKO!